30. 8. 2002 - zrušený

(1) Studijní a zkušební řád Univerzity Pardubice pro studium v bakalářských a magisterských studijních programech (dále jen “studijní řád”) je vnitřním předpisem Univerzity Pardubice (dále jen “univerzita”) podle § 17 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), (dále jen “zákon”).

(2) Studijní řád se vztahuje na studenty zapsané v bakalářských a magisterských studijních programech uskutečňovaných univerzitou nebo jejími fakultami a na učitele univerzity vyučujících v těchto studijních programech.

(3) Studium probíhá v akreditovaných studijních programech uskutečňovaných univerzitou nebo fakultami. U studijních programů uskutečňovaných univerzitou se podílí na výuce rektorem pověřený vysokoškolský ústav. Ředitel vysokoškolského ústavu vykonává v rámci studijních programů uskutečňovaných univerzitou práva a povinnosti děkana stanovená v tomto studijním řádu.

(1) Zásady pro přijímání ke studiu ve studijním programu a zásady přijímacího řízení stanoví § 48 až § 50 zákona a čl. 6 Statutu Univerzity Pardubice (dále jen “statut”). Pravidla pro přijímací zkoušky stanoví čl. 7 statutu.

(2) Poplatky za úkony spojené s přijímacím řízením stanoví v souladu s § 58 zákona a čl. 10 statutu směrnice rektora, vydávaná každoročně do 31. března pro nadcházející akademický rok.

(3) Na přezkoumání rozhodnutí o přijetí ke studiu se vztahuje § 50 odst. 7 zákona.

(1) Akademický rok trvá od 1. října do 30. září. Dělí se na zimní a letní semestr a období zimních a letních prázdnin. Každý semestr má zpravidla 14 týdnů výuky a nejméně 4 týdny zkouškového období. V období letních prázdnin lze organizovat odborné praxe a kurzy, volný čas studentů však nesmí být kratší než 4 nepřetržité týdny.

(2) Harmonogram akademického roku vyhlašuje pro každý akademický rok děkan pro příslušnou součást univerzity nebo studijní programy nejméně dva měsíce před začátkem akademického roku. Součástí harmonogramu jsou zejména:

 

1. termíny zápisů pro jednotlivé typy, formy a ročníky studia,

    

    

2. začátek a konec přednáškového období jednotlivých semestrů,

    

    

3. začátek a konec zkouškového období jednotlivých semestrů,

    

    

4. termíny státních závěrečných zkoušek.

    

(3) V odůvodněných případech může být přednáškové období zimního semestru zahájeno před začátkem akademického roku. Tuto skutečnost oznámí s udáním důvodu děkan rektorovi. Tato výuka je pak považována za součást akademického roku a platí pro ni všechna ustanovení tohoto studijního řádu.

(4) Harmonogram akademického roku může řešit odchylně organizaci posledního semestru studia s ohledem na termíny státních závěrečných zkoušek.

(1) Uchazeči, kteří se zápisem do studia stali studenty prvního ročníku, se stávají současně tímto dnem členy Akademické obce univerzity a příslušné fakulty se všemi právy a povinnostmi danými § 62 a 63 zákona, a to až do dne ukončení nebo přerušení studia.

(2) Studenti prvního ročníku skládají zpravidla během prvých tří týdnů studia imatrikulační slib.

(3) Podmínky pro zápis do studia druhého a vyššího ročníku jsou uvedeny v čl. 7.

(4) Zápisu do studia se uchazeč, respektive student, účastní osobně nebo určí zástupce, který se prokáže úředně ověřenou plnou mocí.

(5) Pokud se student v určeném termínu nezapíše do studia a neučiní tak ani do pěti pracovních dnů po termínu zápisu, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Ve zvlášť závažných případech může děkan povolit pozdější termín zápisu.

(1) Základním projektem vzdělávací činnosti univerzity a jejich součástí je studijní program. Typy studijních programů a jejich charakteristiky jsou definovány v § 45 až 47 zákona. Seznam akreditovaných studijních programů univerzity a jejich součástí včetně jejich členění na obory je uveden v příloze č. 1 statutu.

(2) Forma studia a standardní doba studia je pro každý akreditovaný studijní program určena rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen “ministerstvo”).

(3) Základní obsahovou jednotkou studijního programu je studijní předmět (dále jen “předmět”). Předměty jsou:

 

1. povinné, které student v rámci zapsaného studijního programu musí absolvovat a zakončit způsobem předepsaným studijním plánem,

    

    

2. povinně volitelné (alternativní), u kterých je student povinen si vybrat z nabídky předepsaný počet a zakončit způsobem předepsaným studijním plánem,

    

    

3. volitelné (doporučené), které student může absolvovat podle svého uvážení.

    

Student si může dále zapsat a absolvovat předměty jiných studijních programů, než do jehož studia byl zapsán. Tyto předměty mají v osobním studijním plánu studenta charakter předmětů volitelných.

(4) Pro každý předmět zveřejní katedra, která předmět zabezpečuje, písemnou formou tyto údaje:

 

1. osnovu předmětu a časový rozvrh výuky (přednášených témat),

    

    

2. harmonogram průběžných kontrol,

    

    

3. požadavky pro úspěšné absolvování předmětu,

    

    

4. dostupnou studijní literaturu.

    

S těmito údaji seznámí studenty vyučující příslušného předmětu na první hodině výuky.

(5) Studijní plán představuje časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, vedoucí k dosažení vysokoškolského vzdělání v daném studijním programu, s potřebnými informacemi o všech předmětech každého ročníku a pravidla tvorby osobního studijního plánu studenta, formu studia a způsob ověření studijních výsledků. Studijní plány všech studijních programů, které univerzita nebo fakulta v příslušném akademickém roce uskutečňuje, zveřejní univerzita nebo fakulta nejméně dva měsíce před začátkem akademického roku.

(6) Studijní plán obsahuje zejména:

 

1. seznam všech předmětů jednotlivých ročníků akreditovaných studijních programů podle oborů s rozlišením povinných, povinně volitelných a volitelných předmětů,

    

    

2. týdenní počty hodin přednášek a cvičení,

    

    

3. způsob ukončení předmětu,

    

    

4. počty kreditů jednotlivých předmětů,

    

    

5. katedru nebo ústav garantující výuku daného předmětu.

    

(1) Osobní studijní plán si sestavuje student na každý akademický rok a zapisuje do výkazu o studiu. Při zápise do studia příslušného ročníku jej předkládá na studijním oddělení fakulty nebo vysokoškolského ústavu. Při jeho tvorbě musí student respektovat požadavky studijního řádu, studijního plánu svého studijního oboru, principy kreditního systému a rovněž pravidla návaznosti předmětů a způsob přihlašování povinně volitelných a volitelných předmětů podle příslušného studijního plánu.

(2) Zápisem do studia ročníku se stává osobní studijní plán pro studenta závazným.

(3) Základním způsobem výuky předmětů v prezenční formě studia jsou přednášky, semináře, cvičení a laboratorní cvičení. Studijní program může dále požadovat absolvování exkurzí a praxí. V kombinované formě studia je základním způsobem výuky samostatné studium doplněné skupinovými konzultacemi.

(4) Účast studentů na přednáškách a konzultacích není povinná, účast na laboratorních cvičeních je povinná. U ostatní výuky určí rozsah povinné výuky děkan.

(5) Ve výjimečných případech může být na základě písemné žádosti studenta osobní studijní plán nahrazen individuálním studijním plánem. Žádost s uvedením důvodů a návrhu úprav předkládá student děkanovi vždy před začátkem výukového období semestru.

(1) Kreditní systém umožňuje studentovi vytvoření osobního studijního plánu plnění podmínek studia a zároveň slouží k prokázání splněných studijních povinností.

(2) Kredity vyjadřují míru studijní zátěže. Standardní roční studijní plán je hodnocen počtem 60 kreditů, které jsou rozděleny poměrně mezi předměty při respektování jejich časové náročnosti.

(3) Každý předmět má ve studijním plánu přiřazenu kreditovou hodnotu zpravidla v rozmezí 1 až 9.

(4) Student získá příslušný počet kreditů ukončením předmětu způsobem předepsaným studijním plánem. Tento počet kreditů může být za určitý předmět započítán pouze jedenkrát.

(5) Student si při zápise do studia ročníku musí zapsat do výkazu o studiu předměty v souladu s požadavky studijního plánu příslušného studijního programu a ročníku.

(6) Pro zápis do studia vyšších ročníků musí student získat alespoň 40 kreditů z ročníku bezprostředně předcházejícího a všechny kredity z předchozích ročníků.

(7) Získal-li student alespoň 15 kreditů, ale nesplnil podmínky stanovené v odstavci 6, zapíše se znovu do studia téhož ročníku.

(8) Studentovi, který nezískal v jednom akademickém roce alespoň 15 kreditů, je studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.

(9) Při opětovném zápisu povinně volitelných předmětů a volitelných předmětů, které student neuzavřel v souladu se studijním plánem, může jejich skladbu vzhledem k původní volbě zvolit odlišně. Nemůže si však zapsat znovu předměty, které již úspěšně ukončil.

(1) Kontrola a hodnocení studia má tyto formy:

 

1. kontrola studia předmětů,

    

    

2. kontrola studijní etapy (ročníku),

    

    

3. hodnocení studia celého studijního programu nebo jeho ucelené části.

    

(2) Kontrola studia předmětů se uskutečňuje jednou nebo kombinací těchto forem:

 

1. průběžnou kontrolou,

    

    

2. zápočtem,

    

    

3. klasifikovaným zápočtem,

    

    

4. zkouškou,

    

    

5. soubornou zkouškou.

    

(3) Kontrolou studijní etapy (ročníku) se rozumí porovnání studentem získaných kreditů s kreditovým minimem předepsaným čl. 7.

(4) Hodnocení celého studia se provádí státní závěrečnou zkouškou. Hodnocení ucelené části studia se provádí vykonáním první části státní závěrečné zkoušky v těch magisterských studijních programech, kde je to studijním plánem předepsáno.

(5) Pro studenty, kteří nezískali zápočet na základě stanovených podmínek, vyhlašuje katedra nebo ústav jeden termín pro splnění náhradních podmínek k získání zápočtu, oznámených rovněž na začátku semestru. Pokud je u předmětu ve studijním plánu stanoven zápočet i zkouška, nemůže se student bez zápočtu ke zkoušce dostavit a zkoušku vykonat.

(6) V případě, že student při zkoušce nebo klasifikovaném zápočtu nevyhoví nebo se nedostaví a neúčast uspokojivě neomluví, má nárok na dva opravné termíny.

(7) Ve zvláště zdůvodněných případech může děkan povolit jeden mimořádný opravný termín.

(8) Znalosti studenta u zkoušky nebo klasifikovaného zápočtu se hodnotí klasifikací podle tabulky:

(9) Klasifikaci zapisuje zkoušející studentovi do výkazu o studiu a dále do zkušební zprávy. Pro zkrácení se klasifikace stupněm “výborně minus” a “velmi dobře minus” zapisuje do výkazu o studiu jako “výborně-m”, respektive “velmi dobře-m”. Klasifikace “nevyhověl” se do výkazu o studiu nezapisuje.

(10) Student má právo požádat vedoucího katedry nebo ústavu o změnu zkoušejícího při opravné zkoušce nebo požádat o zkoušku před komisí.

(11) K hodnocení studijní etapy (ročníku), ucelené části studia nebo výsledku celého studia slouží vážený průměr, který se vypočítá ze vztahu: