1. 1. 1999
VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS
Univerzita Pardubice
Článek 1
Úvodní ustanovení
Podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), (dále jen “zákon”) se odměňování zaměstnanců veřejné vysoké školy řídí tímto mzdovým předpisem, který vychází ze zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, z nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízením vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů.
Článek 2
Rozsah platnosti
(1) Vnitřní mzdový předpis upravuje poskytování mezd a odměn za pracovní pohotovost zaměstnancům Univerzity Pardubice (dále jen “UPa”). Nevztahuje se na zaměstnance, se kterými rektor sjedná smluvní mzdu.
(2) Rektor sjednává smluvní mzdu s prorektory, kvestorem a děkany. S dalšími zaměstnanci může rektor sjednat smluvní mzdu na základě návrhu vedoucího zaměstnance, který má pravomoc rozhodovat o mzdových záležitostech zaměstnanců (čl. 3 odst. 3).
(3) Odměňování za práce vykonávané v rámci doplňkové činnosti UPa a za práce na grantech se řídí tímto předpisem v případě, že je na tuto činnost uzavřena mezi UPa a zaměstnancem pracovní smlouva. Je-li uzavřena některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr podle § 236 nebo § 237 zákoníku práce, řídí se odměňování podle § 239b zákoníku práce. Z tohoto ustanovení vyplývá, že výše odměny a podmínky pro její poskytování sjedná organizace se zaměstnancem dohodou.
Článek 3
Rozhodování o mzdových záležitostech a odpovědnost vedoucích zaměstnanců
(1) Vedoucím zaměstnancem1) je podle organizační struktury UPa zaměstnanec, který přímo, nikoliv jen metodicky, řídí alespoň jednoho podřízeného zaměstnance.
(2) Vedoucími zaměstnanci podle odstavce 1 mohou být:
a) rektor,
b) prorektoři,
c) kvestor,
d) děkani a ředitelé vysokoškolských ústavů,
e) proděkani a zástupci ředitelů vysokoškolských ústavů,
f) tajemníci fakulty nebo vysokoškolského ústavu,
g) vedoucí zaměstnanci, kteří řídí více útvarů, přímo podřízení vedoucímu zaměstnanci podle písmen a), c) a d) a dále ředitel Správy kolejí a menzy,
h) ostatní vedoucí zaměstnanci přímo podřízení vedoucím zaměstnancům podle písmen a) až g).
(3) V souladu se statutem a organizační strukturou UPa mají pravomoc rozhodovat o všech platových záležitostech zaměstnanců UPa vedoucí zaměstnanci vyjmenovaní v odstavci 2 písm. a) až d).
(4) Vedoucí zaměstnanci podle odstavce 2 písm. a) a d) mohou působnost v rozhodování o mzdových záležitostech v rozsahu, který vymezí v písemném zmocnění, přenést i na své podřízené vedoucí zaměstnance.
Článek 4
Mzda
(1) Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci mzda.
(2) Mzdou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Za mzdu se nepovažují plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady a odměna za pracovní pohotovost2).
(3) Vyplacená mzda za příslušný měsíc nesmí být nižší než minimální mzda. Obecné podmínky pro určení minimální mzdy a její výši jsou stanoveny nařízením vlády3).
Článek 5
Skupiny pracovních činností a tarifní třídy
(1) Pracovní činnosti vykonávané na UPa jsou zařazeny do 3 skupin pracovních činností a v jejich rámci do tarifních tříd.
(2) Skupiny pracovních činností na UPa:
a) první skupina - akademičtí pracovníci, pracovníci výzkumu a vývoje a dále technický personál podílející se na výuce a výzkumu (tarifní třída 1 až 6),
b) druhá skupina - technicko-hospodářští a administrativní pracovníci (tarifní třída 11 až 20),
c) třetí skupina - dělníci a obslužní a pomocní pracovníci (tarifní třída 21 až 27).
(3) Zaměstnanec se zařazuje do příslušné skupiny a tarifní třídy na základě druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, blíže specifikovaného v pracovní náplni. V rámci druhu práce se zaměstnanec zařadí podle převážně vykonávané činnosti.
(4) Zaměstnanci 1. skupiny pracovních činností se zařazují do tarifních tříd podle Přílohy č. 1. Pro zařazování zaměstnanců 2. a 3. skupiny pracovních činností do tarifních tříd využívá UPa celostátně platného Katalogu prací podle povolání a stupňů (OLIVA, Praha 1996, dále jen Katalog). Tento Katalog je k nahlédnutí na Oddělení lidských zdrojů UPa (dále jen “OLZ”) a v Univerzitní knihovně UPa. Stupně uváděné v Katalogu odpovídají tarifní třídě s úpravou podle čl. 13 odst. 2.
(5) Pokud není některý druh práce v Příloze č. 1 nebo v Katalogu uveden, zařadí se zaměstnanec do tarifní třídy, ve které jsou zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a psychické a fyzické náročnosti.
(6) Námitky proti zařazení do skupiny pracovních činností a do tarifní třídy může podat zaměstnanec písemně nejbližšímu vyššímu nadřízenému vedoucího zaměstnance, který zařazení navrhl. Námitka musí být posouzena do 15 dnů ode dne jejího doručení. Proti posouzení této námitky se zaměstnanec může do 7 dnů od jejího doručení obrátit na rektora, který do 15 dnů rozhodne s konečnou platností.
Článek 6
Kvalifikační požadavky
(1) Kvalifikační požadavky pro výkon vybraných pracovních činností jsou uvedeny v Příloze č. 2, pro ostatní pracovní činnosti jsou v souladu s Katalogem.
(2) Výjimku lze učinit pouze u zaměstnance, který nesplňuje kvalifikační požadavky pro výkon práce ve 4. tarifní třídě, ale vedoucí zaměstnanec jej z důvodů nezbytnosti pověřuje pracovními činnostmi odpovídajícími charakteristice této tarifní třídy. V tomto případě je zařazení zaměstnance do 4. tarifní třídy podmíněno uzavřením pracovního poměru pouze na dobu určitou, nejvýše však na dva roky a nejvýše dvakrát po sobě u jednoho zaměstnance. Novému uzavření pracovního poměru musí předcházet výběrové řízení.
Článek 7
Mzdové tarify
(1) Mzdové tarify v Kč na měsíc jsou určeny pro stanovenou týdenní pracovní dobu, která činí na UPa 42,5 hodiny týdně. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby4) se mzdový tarif krátí v poměru sjednané a stanovené týdenní pracovní doby.
(2) Mzdové tarify se zpravidla upravují v rámci přípravy rozpočtu na daný kalendářní rok, a to i s ohledem na dostatečný prostor pro nenárokové složky mzdy ve smyslu čl. 8 odst. 2. Návrh na úpravu mzdových tarifů podává rektor po předchozím projednání ve skupině složené z rektora, prorektorů, kvestora, děkanů a zástupce odborové organizace UPa. Navrhované úpravy tarifů, nebo jejich zachování, schvaluje Akademický senát UPa při schvalování rozpočtu pro příští rok.
(3) Mzdové tarify podle skupin pracovních činností a tarifních tříd jsou stanoveny v Příloze č. 3.
Článek 8
Mzdové příplatky
(1) Vedoucím zaměstnancům přísluší měsíčně příplatek za vedení. Příplatek za výkon funkce náleží zaměstnancům podle čl. 3 odst. 2 písm. e) nebo f), pokud nesplňují ustanovení čl. 3 odst. 1. Výše příplatků je uvedena v Příloze č. 4. Přiznané příplatky mohou být podle potřeby přehodnocovány v souladu s rozsahem činností řízených úseků. Jsou-li splněny podmínky pro přiznání několika příplatků za vedení nebo příplatku za vedení a současně za výkon funkce, přísluší zaměstnanci příplatek nejvyšší. Nárok na příplatek za vedení nebo za výkon funkce vzniká a zaniká ve vazbě na skutečnosti je zakládající.
(2) Osobní příplatek je nenárokovou složkou mzdy a lze ho poskytovat zaměstnanci, který dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků. Osobní příplatek je mírou hodnocení kvality práce, jejího množství, pracovního úsilí, sebevzdělávacích aktivit apod. Osobní příplatek lze poskytovat až do výše 100% mzdového tarifu zaměstnance. O zvýšení nebo snížení osobního příplatku rozhodují vedoucí zaměstnanci podle čl. 3 odst. 3. v závislosti na hodnocení pracovního výkonu. Přiznání osobního příplatku je možné až po uplynutí 2 měsíců zaměstnání na UPa, kdy vedoucí zaměstnanec již může posoudit pracovní výkonnost nového zaměstnance. Jedná-li se o uznávaného odborníka, lze osobní příplatek přiznat již ode dne vzniku pracovního poměru. Rektor, děkani a kvestor mohou stanovit kriteria pro přiznání osobního příplatku, zohledňující zejména pracovní zkušenosti a výkon zaměstnanců v jimi řízených útvarech.
(3) Za dobu práce přesčas5) přísluší přednostně náhradní volno. Pokud nedojde k dohodě mezi zaměstnancem a příslušným vedoucím o poskytnutí náhradního volna nebo neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci za hodinu práce přesčas mzda zvýšená o 25 % průměrného výdělku. Za hodinu práce přesčas konané ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu (sobota, neděle) přísluší zaměstnanci příplatek ve výši 50% průměrného výdělku.
(4) Za dobu práce ve svátek platí obdobně ustanovení odstavce 3 s tím, že za hodinu práce ve svátek náleží mzda, na kterou má nárok podle ostatních ustanovení tohoto předpisu, a příplatek ve výši 100 % průměrného výdělku.
(5) Za hodinu nařízené nebo dohodnuté práce v sobotu a v neděli (nejedná-li se současně o práci přesčas) přísluší pro zaměstnance zařazené do 3. skupiny pracovních činností příplatek ve výši 25% průměrného výdělku.
(6) Za hodinu nařízené nebo dohodnuté práce v noci, tj. doba od 22.00 do 6.00, přísluší zaměstnanci příplatek ve výši 5 Kč. Trvá-li noční práce ve směně méně než 2 hodiny, příplatek nepřísluší.
(7) Za hodinu práce ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci příplatek. Jeho výši a další podmínky jsou stanoveny v Příloze č. 5.
(8) Zaměstnanci, který na základě písemného pověření dočasně zastupuje v plném rozsahu vedoucího zaměstnance na vyšším stupni řízení po dobu nejméně čtyř týdnů bez přerušení a zastupování není podle pracovní smlouvy součástí jeho povinností, přísluší od prvého dne zastupování příplatek ve výši 50% příplatku za vedení zastupovaného vedoucího zaměstnance.
Článek 9
Odměny
(1) Zaměstnancům UPa se mohou poskytovat tyto odměny:
a) za mimořádné pracovní výkony nebo za významný přínos pro organizaci;
b) jubilejní odměna:
- při dovršení 50 let věku,
- při prvním rozvázání pracovního poměru, a to buď po přiznání starobního důchodu, po nabytí nároku na tento důchod nebo po přiznání invalidního důchodu.
Tyto odměny se poskytují za vykonanou práci na UPa, její kvalitu a množství, a to diferencovaně s přihlédnutím k délce zaměstnání na UPa. Neposkytuje se zaměstnancům ve vedlejším pracovním poměru. Výše jubilejní odměny je uvedena v Příloze č. 6 tohoto předpisu.
(2) O poskytování odměn rozhodují pouze vedoucí zaměstnanci mající právo rozhodovat podle čl. 3. Návrh na poskytnutí odměny podle odstavce 1 písm. a) musí být písemně zdůvodněn.
(3) Jubilejní odměna při dovršení 50 let věku se vyplácí v měsíci, ve kterém bylo výročí dosaženo. Odměna v souvislosti s odchodem do důchodu se vyplácí při skončení pracovního poměru.
Článek 10
Odměna za pracovní pohotovost
Za hodinu pracovní pohotovosti6) přísluší zaměstnanci odměna ve výši 15,- Kč.
Článek 11
Další mzda
(1) Zaměstnancům bude poskytnuta za vykonanou práci další mzda pouze při splnění následujících podmínek:
a) Bude vytvořeno finanční krytí na vyplacení další mzdy.
b) Zaměstnanci bude poskytnuta v každém pololetí kalendářního roku další mzda, pokud
v něm odpracuje alespoň 65 dnů v témže pracovním poměru nebo i v dalším pracovním poměru na UPa, ale bezprostředně navazujícím. Další mzdu lze přiznat po splnění uvedené podmínky, neskončí-li pracovní poměr v prvním pololetí před 31. květnem nebo před 30. červnem, odpracuje-li stanovený počet dnů až v červnu, a ve druhém pololetí před 30. listopadem nebo před 31. prosincem, odpracuje-li zaměstnanec stanovený počet dnů až v prosinci.
c) Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec:
- odpracoval převážnou část směny,
- čerpal dovolenou na zotavenou, v rozsahu poloviny své směny a větším,
- čerpal náhradní volno za práci přesčas nebo za práce ve svátek v rozsahu poloviny své směny a větším,
- nemohl konat práci pro překážku na straně zaměstnavatele v rozsahu poloviny své směny a větším,
- nepracova1 proto, že na jeho obvyklý pracovní den připadl svátek.
Odpracovaný den lze započítat pouze z jediného výše uvedeného důvodu.
(2) Výše další mzdy je součtem částek mzdového tarifu, příplatku za vedení nebo za výkon funkce, osobního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí, které náleží v měsíci, v němž se vyplácí další mzda.
(3) Další mzda je splatná v prvním pololetí se mzdou za měsíc květen, příp. červen, za druhé pololetí se mzdou za měsíc listopad, příp. prosinec.
Článek 12
Mzda v době tvůrčího volna
Po dobu tvůrčího volna náleží akademickému pracovníkovi pouze odpovídající mzdový tarif.
Článek 13
Průměrný výdělek
V otázkách průměrného výdělku se postupuje podle § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, a podle ujednání v Kolektivní smlouvě.
Článek 14
Srážky ze mzdy
Srážky ze mzdy se realizují podle § 12 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.
Článek 15
Splatnost mzdy a výplata mzdy
(1) Mzda je splatná pozadu za měsíční období, a to nejpozději do 12. dne následujícího kalendářního měsíce.
(2) V otázkách splatnosti mzdy, které nejsou uvedeny v odstavci 1, a výplaty mzdy se postupuje podle obecných ustanovení zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.
Článek 16
Přechodná ustanovení
(1) Stávající zaměstnanci zařazení jako učitelé, pracovníci výzkumu a vývoje a technický personál podílející se na výuce a výzkumu se zařadí podle druhu vykonávané práce do tarifních tříd 1. skupiny pracovních činností podle Přílohy č. 1.
(2) Ostatní zaměstnanci se zařadí do nových tarifních tříd tak, že
a) ve 2. skupině pracovních činností se přičte k současné třídě číslo10,
b) ve 3. skupině pracovních činností se přičte k současné třídě číslo 20.
Pokud by zařazení těchto zaměstnanců neodpovídalo zařazení podle Katalogu, podá vedoucí pracoviště návrh na úpravu.
(3) Pro všechny své podřízené zaměstnance vypracuje přímý nadřízený v termínech stanovených rektorem pracovní náplně odpovídající skutečně vykonávané práci vzhledem k tomu, že stávající pracovní náplně nedostatečně vystihují pracovní činnost zaměstnanců.
(4) Výše mzdového tarifu zaměstnance nesmí být při převodu na nový mzdový systém nižší než byla před přijetím tohoto předpisu.
(5) Stávající pedagogičtí pracovníci, kteří zastávají pracovní místa, pro která neplní předepsané požadavky, mohou nadále vykonávat činnost sjednanou v pracovní smlouvě, ale jejich zařazení musí odpovídat plnění kvalifikačních požadavků.
Článek 17
Závěrečná a zrušovací ustanovení
(1) Bezprostředně nadřízení vedoucí zaměstnanci seznámí před platností tohoto předpisu podřízené zaměstnance s jeho obsahem.
(2) Se změnami ustanovení tohoto předpisu budou zaměstnanci seznamováni formou dodatku ke mzdovému předpisu před jeho platností.
(3) Platové nároky vzniklé před dnem platnosti tohoto předpisu se posuzují podle dosavadních předpisů.
(4) Tento předpis byl
a) projednán v odborové organizaci UPa dne 22. října 1998,
b) podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona schválen Akademickým senátem UPa dne
8. prosince 1998.
(5) Zrušují se Směrnice UPa č. 13/97 – Platová směrnice, včetně příloh, Směrnice UPa č. 21/97 – Podmínky pro poskytování zvláštního příplatku za vykonávání činnosti ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách, Směrnice UPa č. 14/97 – Odměny udělované při výročí z fondu odměn.
(6) Tento předpis nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, která byla provedena 1. ledna 1999 pod
čj. 15 380/99-30.
prof. Ing. Oldřich Pytela, DrSc., v. r.
rektor
Příloha č. l
k Vnitřnímu mzdovému předpisu UPa
1. SKUPINA PRACOVNÍCH ČINNOSTÍ
CHARAKTERISTIKA PRACOVNÍCH ČINNOSTÍ
A SOUVISEJÍCÍ ZAŘAZENÍ
Tarifní třída |
Charakteristika pracovní činnosti |
Pracovní zařazení |
1
|
Příprava chemických sloučenin, analytické rozbory a zkoušky různých materiálů. Komplexní laboratorní stanovování chemických, fyzikálních, mechanických a elektrických vlastností látek standardními metodami za používání jednoduchých laboratorních přístrojů. Zabezpečení provozu laboratoře. |
Laborant, instruktor |
2
|
Odborné práce za využití složité přístrojové techniky, provádění nestandardních laboratorních a technických prací. Práce na poloprovozních a provozních technologických zařízeních.
Samostatné zajišťování metodického, technického a provozní-ho dozoru při laboratorních, ročníkových a diplomových pracích posluchačů |
Samostatný laborant, samostatný instruktor
|
3
|
Ve vzdělávací činnosti výuka v seminářích, cvičeních a laboratorních cvičeních předmětů všeobecného základu. Ve výjimečných případech přednášky na základě atestace před vědeckou radou. Vedení bakalářských prací. Řešení výzkumných a vývojových úkolů podle pokynů. Sebevzdělávací aktivity. |
Asistent, Výzkumný pracovník |
4
|
Ve vzdělávací činnosti výuka v seminářích, cvičeních a laboratorních cvičeních předmětů všeobecného základu a specializace. Přednášky na základě atestace před vědeckou radou. Vedení diplomových prací. Samostatné řešení vědeckých, výzkumných a vývojových úkolů podle definovaných cílů. Publikační a sebevzdělávací aktivity. |
Odborný asistent, Vědecký pracovník |
5 |
Ve vzdělávací činnosti převážně přednášky, výuka v seminá-řích a cvičeních. Vedení diplomových a disertačních prací. Samostatné a tvůrčí řešení vědeckých úkolů v oblasti základního a aplikovaného výzkumu. Publikační a sebevzdělávací aktivity. |
Docent, Samostatný vědecký pracovník |
6 |
Ve vzdělávací činnosti převážně přednášky, výuka v seminářích a cvičeních. Vedení diplomových a disertačních prací. Formulování principiálně nových vědecko‑výzkumných okruhů. Řešení úkolů základního výzkumu a vývoje a vědeckého bádání s rozhodujícím významem pro rozvoj příslušného vědního oboru. Vedení vědecko-výzkumných týmů. Rozsáhlé publikační a sebevzdělávací aktivity. |
Profesor, Vedoucí vědecký pracovník |
Příloha č. 2
k Vnitřnímu mzdovému předpisu UPa
KVALIFIKAČNÍ POŽADAVKY PRO VÝKON NĚKTERÝCH PRACOVNÍCH ČNNOSTÍ
1. skupina pracovních činností
Pracovní zařazení |
Kvalifikační požadavky |
Laborant, instruktor |
úplné střední |
Samostatný laborant, samostatný instruktor |
úplné střední nebo řádně ukončené studium v bakalářském studijním programu |
Asistent, výzkumný pracovník |
řádně ukončené studium v magisterském studijním programu |
Odborný asistent, vědecký pracovník |
vědecká hodnost kandidáta věd (CSc.) nebo akademický titul doktor (Dr., Ph.D.) |
docent, samostatný vědecký pracovník |
jmenování docentem v oboru pracovní činnosti u pedagogických pracovníků nebo atestace před vědeckou radou u pracovníků výzkumu a vývoje, vědecká hodnost kandidáta věd nebo akademický titul doktor v příslušném oboru |
Profesor, vedoucí vědecký pracovník |
jmenování profesorem v oboru pracovní činnosti u pedagogických pracovníků nebo vědecká hodnost doktora věd u pracovníků vědy a výzkumu |
Ostatní skupiny pracovních činností
Pracovní zařazení |
Kvalifikační požadavky |
Domovník – údržbář, správce objektu |
vyučení v oboru stavebním, strojním, příp. elektro a praxe v údržbě min. 5 let
|
Montážník v tiskařském středisku |
vyučení nebo zaučení a 3 roky praxe v oboru |
Příloha č. 3
k Vnitřnímu mzdovému předpisu UPa
MZDOVÉ TARIFY PODLE SKUPIN PRACOVNÍCH ČINNOSTÍ
A TARIFNÍCH TŘÍD
II. Pro 1. skupinu pracovních činností
Tarifní třída |
Mzdový tarif v Kč |
Tarifní třída |
Mzdový tarif v Kč |
1 |
6910 |
4 |
11830 |
2 |
7620 |
5 |
14050 |
3 |
10360 |
6 |
17500 |
II. Pro 2. skupinu pracovních činností
Tarifní třída |
Mzdový tarif v Kč |
Tarifní třída |
Mzdový tarif v Kč |
11 |
4260 |
16 |
6910 |
12 |
4640 |
17 |
7800 |
13 |
5110 |
18 |
8900 |
14 |
5640 |
19 |
10200 |
15 |
6250 |
20 |
11700 |
III. Pro 3. skupinu pracovních činností
Tarifní třída |
Mzdový tarif v Kč |
Tarifní třída |
Mzdový tarif v Kč |
21 |
4100 |
25 |
6250 |
22 |
4450 |
26 |
6910 |
23 |
5110 |
27 |
7620 |
24 |
5640 |
|
|
Příloha č. 4
k Vnitřnímu mzdovému předpisu UPa
PŘÍPLATEK ZA VEDENÍ A VÝKON FUNKCE
Měsíční příplatek za vedení nebo za výkon funkce přísluší v tomto rozsahu:
a) ředitelé VŠ ústavů od 2000 do 5 500,- Kč,
b) zaměstnanci podle čl. 3 odst. 2 písm. e) a f), ředitel SKM od 2000 do 4 500,- Kč,
c) zaměstnanci podle čl. 3 odst. 2 písm. g) od 1500 do 4 000,- Kč,
d) zaměstnanci podle čl. 3 odst. 2 písm. h) od 1000 do 3 500,- Kč,
e) zaměstnanci, kteří nejsou uvedeni v písm. a) až d),
avšak jsou podle organizační struktury oprávněni organizovat,
řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců od 500 do 1500,- Kč.
Příloha č. 5
k Vnitřnímu mzdovému předpisu UPa
PŘÍPLATEK ZA PRÁCI VE ZTÍŽENÉM A ZDRAVÍ
ŠKODLIVÉM PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ
(1) Podmínky pro stanovení příplatku za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí stanoví nařízení vlády č. 333/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
(2) Za hodinu práce ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci příplatek ve výši 4,50 Kč.
(3) Podle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 333/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, předloží příslušný vedoucí pracoviště návrh na přiznání příplatku za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí vedoucímu zaměstnanci podle čl. 3 odst. 2 písm. c) nebo d), který rozhodne o jeho přiznání.
(4) Zaměstnanec, jemuž byl přiznán příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí musí měsíčně předkládat jako podklad pro vyplacení příplatku výkazy odpracované doby v tomto prostředí, potvrzené svým nadřízeným vedoucím zaměstnancem a schválené vedoucím zaměstnancem podle čl. 3 odst. 2 písm. c) nebo d).
(5) Příloha č. 2 nařízení vlády č. 333/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je k dispozici v Univerzitní knihovně UPa nebo u referenta bezpečnosti práce a požární ochrany UPa.
Příloha č. 6
k Vnitřnímu mzdovému předpisu UPa
VÝŠE JUBILEJNÍCH ODMĚN
Počet let odpracovaných let na Upa |
|||
od 2 do 5ti let |
od 5ti do 10ti let |
od 10ti do 15ti let |
nad 15 let |
3 000 Kč |
4 000 Kč |
5 000 Kč |
6 000 Kč |
Do počtu odpracovaných let se započítává doba v rámci jednoho pracovního poměru nebo kumulovaná doba ve více pracovních poměrech na UPa bezprostředně na sebe navazujících.
1) § 9 odst. l a 3 zákoníku práce.
2) § 4 odst. 1 a 2 zákona č.1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.
3) Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 86 zákoníku práce.
5) § 96 zákoníku práce
6) § 95 zákoníku práce.
7) § 76 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).