Plísně komplikují restaurátorům práci

Umělecká díla, která se dostanou do rukou restaurátorům, jsou často napadená nejrůznějšími mikroorganismy, které značně poškozují strukturu, v nejhorších případech samotnou podstatu děl. Aby si s nimi uměli poradit, absolvovali studenti Fakulty restaurování Univerzity Pardubice speciální školení na další z fakult univerzity - Fakultě chemicko-technologické v Pardubicích.

Desítka budoucích restaurátorů z Ateliéru restaurování uměleckých děl na papíru a Ateliéru restaurování knižní vazby litomyšlské Fakulty restaurování Univerzity Pardubice absolvovala v pátek 15. ledna druhou část speciálního dvoudenního kurzu zaměřeného na plísně a jejich identifikaci, a to na sesterské fakultě univerzity na Katedře biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické v Pardubicích. Kurz jim pomůže aplikovat získané poznatky při restaurátorské práci.

„Poměrně často se nám restaurátorům stává, že se setkáváme s různě kontaminovanými předměty, a je pro nás velmi složité, bez hlubších znalostí mikrobiologie, určit, zda je nutné předmět sanovat či nikoliv. Mnohdy může nadbytečný zásah dílo poškodit,“ vysvětluje Mgr. Dana Modráčková z Ateliéru restaurování uměleckých děl na papíru Fakulty restaurování v Litomyšli.

Plísně se mohou objevit na různých předmětech, stačí, když se předmět delší dobu nachází v prostředí s relativní vlhkostí vyšší než 75 %. Vyskytovat se mohou také vlivem nesprávného uchovávání. „Mikrobiologická kontaminace, nejčastěji plísně, mohou způsobovat rozklad materiálu a vznik pigmentových skvrn. Při dlouhotrvajícím působení mohou způsobit dokonce nevratné poškození uměleckého díla,“ vysvětluje Ing. Marcela Pejchalová, Ph.D., z Katedry biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické, která se plísněmi zabývá a která kurz pro studentky-restaurátorky sestavila a také vedla.

Studentky 4. ročníku Ateliéru restaurování uměleckých děl na papíru a Ateliéru restaurování knižní vazby se tak na dvoudenním kurzu naučily správně odebírat vzorky plísní, identifikovat je a na základě toho rozhodnout o dalším vhodném postupu. Trénovaly především techniku odběru stěrových vzorků pro mikrobiologický rozbor z uměleckých děl typu olej, plátno, kresba, které nejčastěji restaurují.

„Studentky se v kurzu naučily udělat orientační mikrobiologický rozbor, na základě kterého určí, zda se jedná o masivní kontaminaci, tedy více jak 10 vykultivovaných kolonií, která by následně vyžadovala sanaci uměleckého díla v komoře s parami butanolu,“ popsala hlavní náplň kurzu Pejchalová.

Druhá část kurzu se konala v pátek 15. ledna v laboratořích Fakulty chemicko-technologické. Navázala na první blok, který proběhl týden před tím v pátek 8. ledna. V obou částech kurzu se studentkám věnovala Ing. Marcela Pejchalová, Ph.D., z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

Bližší informace:
Mgr. Dana Modráčková
vědecko-výzkumný pracovník
Ateliér restaurování uměleckých děl na papíru Fakulty restaurování UPa
telefon 608 254 227
e-mail Dana.Modrackova@upce.cz

Ing. Valerie Wágnerová
mluvčí Univerzity Pardubice
telefon 466 036 555, mobil 602 487 730
e-mail promotion@upce.cz