Vědec z Univerzity Pardubice přispěl k novému objevu

Tým vědců a spolupracovníků ze tří univerzit, mezi nimiž je i český odborník Ing. Jiří Orava, Ph.D. z Univerzity Pardubice, odhalil nové poznatky o nanovrstvách chalkogenidů a jejich krystalizaci. Studium pokročilých materiálů je přitom součástí každodenního života. Znalosti procesů krystalizace jsou nutné např. pro výrobu čokolády nebo pro život v přírodě.

Spolupráce mezi University of Cambridge, University of Southampton a Univerzitou Pardubicese osvědčila a vedla k novému přístupu k pochopení a popisu super rychlých dějů při krystalizaci nanovrstev. S použitím revolučního zařízení v oblasti termické analýzy tzv. Flash DSC (Diferenčního skanovacího kalorimetru), vybaveného speciálními sensory firmy Mettler-Toledo, byli vědci schopni změřit chování materiálů pro fázové paměti.

„Příprava paměťových vrstev, měření flash DSC a interpretace získaných dat při charakterizaci paměťových materiálů byly provedeny pod vedením profesora Lindsay Greera z University Cambridge z Department of Materials Science. Členem tohoto kolektivu je i Ing. Jiří Orava, Ph.D. a z Univerzity Pardubice (Centrum materiálového výzkumu), který je v současné době na 3leté post-dok stáži na Univerzitě Cambridge. Nové poznatky o rychlosti růstu krystalů se podstatně liší od toho, co bylo známo doposud,“ vysvětluje přínos objevu prof. Wágner z Fakulty chemicko-technologické.

Klíčové výsledky výzkumu byly publikovány v jednom z nejprestižnějších impaktovaných časopisů v Nature Materials. Sám Jiří Orava k úspěchu dodává: „Podařil se nám naprosto nový popis kinetiky rychlých fázových transformací, které jsou klíčové pro pochopení funkce dnešních a budoucích paměťových medií. Rychlé čtení a zápis dat v nastupující nové generaci elektronických pamětí se odehrává na hranici nano a femto sekund.“

Paměťové materiály jsou polovodiče vhodné pro opakované a superrychlé ukládání informací pro současné i další generace elektronických zařízení typu chytrých telefonů nebo počítačů do „dlaně“. Takovéto paměti budou pracovat s rychlostí na úrovni stovek femto sekund při zápisu či mazání informace. Tyto paměti mají přidanou hodnotu v tom, že zápis je trvalý a nepotřebuje žádný další zdroj energie pro uchování paměťového záznamu. Rychlosti ohřevu paměťové buňky se pohybují na úrovni 10 000 °C za sekundu.

Flash DSC (Diferenční skanovací kalorimetr) je zcela nový typ komerčního DSC s časovou konstantou signálu kratší než milisekunda. Tato krátká časová konstanta umožňuje velmi rychlý ohřev a chlazení studovaného vzorku. Rozsah rychlostí ohřevu činí 1 K/s až 40 000 K/s, a je právě vhodný pro studium paměťových nanovrstev.

Bližší informace a kontakt:
prof. Ing. Tomáš Wágner, CSc.
odborný garant projektu TEAM CMV
Katedra obecné a anorganické chemie, Fakulta chemicko-technologická UPa
telefon 466 037 144, mobil 724 905 425

Ing. Valerie Wágnerová
kancléřka – mluvčí Univerzity Pardubice
telefon 466 036 555
e-mail promotion@upce.cz