1. Na Dopravní fakultě Jana Pernera se uskutečňuje doktorský studijní program P3710 Technika
   a technologie v dopravě a spojích v těchto oborech:

• 3708V024 Technologie a management v dopravě a telekomunikacích
• 3706V005 Dopravní prostředky a infrastruktura.

2. Standardní doba studia jsou 3 roky, maximální doba studia je 7 let. Standardní doba do vykonání státní doktorské zkoušky jsou 3 roky, maximální doba 4 roky. Na základě žádosti doktoranda doporučené školitelem a příslušnou oborovou radou může děkan tyto lhůty v odůvodněných případech výjimečně prodloužit.
3.  Doktorský studijní program má formu:

• prezenční,
• kombinovanou.

Po zahájení studia může student požádat děkana o přestup z jedné formy do druhé.

1. Ke studiu lze přijmout absolventa magisterského studia, který úspěšně prošel přijímacím řízením.
2. Pravidla pro přijímací řízení stanoví zvláštní směrnice vydaná nejpozději čtyři měsíce před termínem přijímacího řízení na následující akademický rok. Spolu s pravidly pro přijímací řízení jsou na internetových stránkách fakulty každoročně zveřejňována témata dizertačních prací navržená akademickými, resp. vědeckými pracovníky fakulty a schválená příslušnými oborovými radami. Uchazeči o studium v doktorském studijním programu se přihlašují na téma dle zveřejněného seznamu. Ti, kteří absolvují magisterské studium na jiné vysoké škole, mají povinnost doložit úředně ověřenou kopii magisterského diplomu s dodatkem.
3. Komisi pro přijímání do studijních oborů doktorského studia navrhuje příslušná oborová rada fakulty. Předsedu a členy komise jmenuje děkan.
4. O přijetí ke studiu rozhoduje na návrh přijímací komise děkan. O rozhodnutí je uchazeč informován písemně nejpozději do 30 dnů ode dne konání přijímací zkoušky.
5. Sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči právo na zápis do studia. Zápisem
   do studia se uchazeč stává studentem univerzity. Pokud se student k zápisu nedostaví, ani svou nepřítomnost do pěti pracovních dnů neomluví, není ke studiu zapsán.

1. Studium studenta v doktorském studijním programu probíhá pod vedením školitele doktoranda podle individuálního studijního plánu.
2. Školitel je přidělen studentovi podle předem zvoleného tématu dizertační práce. Školitele
   z významných odborníků v oboru schvaluje oborová rada. V odůvodněných případech může vedoucí školícího pracoviště po dohodě se školitelem a se souhlasem děkana pověřit odborníka, který pomáhá školiteli s vedením doktoranda, funkcí školitele-specialisty. Každému doktorandovi může být přidělen maximálně jeden školitel-specialista.
3. Individuální studijní plán zpracuje společně s doktorandem školitel, který jej předloží
   ke schválení vedoucímu školícího pracoviště a nejpozději do jednoho měsíce od zápisu doktoranda do prvního ročníku jej odevzdá na oddělení pro vědeckovýzkumnou činnost. Individuální studijní plány následně projednává příslušná oborová rada a v konečné instanci schvaluje děkan.
4. Individuální studijní plán stanoví zejména:

• téma dizertační práce, přičemž lze toto téma v průběhu studia upřesnit,
• obsahové a časové rozvržení studia (předměty ISP respektují studijní plán zvoleného oboru doktorského studijního programu),
• vědeckovýzkumnou činnost doktoranda,
• pedagogické působení doktoranda,
• plán studijních pobytů v ČR a zahraničí.

5. Student může v průběhu studia písemně požádat děkana o změnu školitele, tématu dizertační práce či úpravu individuálního studijního plánu. Žádost, předem schválená vedoucím školícího pracoviště a oborovou radou, se podává děkanovi prostřednictvím oddělení pro vědeckovýzkumnou činnost.

1. Studium předmětu se řádně ukončuje zkouškou. Zkouška se hodnotí klasifikací „vyhověl“ nebo „nevyhověl“. Pokud se doktorand ke zkoušce nedostaví, ani svou nepřítomnost do pěti pracovních dnů uspokojivě neomluví, je hodnocen klasifikací „nevyhověl“. V případě,
   že doktorand při zkoušce nevyhoví, má nárok na dva opravné termíny.
2. Za zápis výsledku zkoušky do IS STAG zodpovídá zkoušející příslušného předmětu.  Zkoušející současně podepíše řádně vyplněný zápis o zkoušce, který student odevzdá na oddělení pro vědeckovýzkumnou činnost k založení do své složky. Nejzazší termín vložení záznamů
   o zkouškách proběhlých v uplynulém akademickém roce do IS/STAG je týden po skončení zkouškového období letního semestru.
3. Neukončí-li student předmět zapsaný v daném akademickém roce stanoveným způsobem, zapíše si jej znovu, nejvýše však jen jednou. O třetí a další zápis předmětu musí student požádat děkana, a to písemně prostřednictvím oddělení pro vědeckovýzkumnou činnost. Povinnost opakování předmětu se nevztahuje na volitelné předměty.
4. Součástí kontroly studia za akademický rok je roční hodnocení plnění individuálního studijního plánu. Hodnocení zpracuje doktorand a předloží školiteli v termínu stanoveném školícím pracovištěm. Školitel hodnocení doplní, předá k vyjádření vedoucímu školícího pracoviště
   a odevzdá na oddělení pro vědeckovýzkumnou činnost nejpozději do poloviny září každého roku. Hodnocení jsou předložena k podpisu děkanovi a k projednání oborovým radám. V hodnocení musí být uvedeny všechny změny oproti individuálnímu studijnímu plánu.
5. Oborová rada sleduje a hodnotí úroveň studia. Při nevyhovujícím hodnocení doktoranda projednává a navrhuje děkanovi ukončení studia.

1. Při státní doktorské zkoušce musí doktorand prokázat schopnost a připravenost samostatného zvládnutí teorie a získání požadovaných znalostí z oblasti studia, včetně znalostí základních metod vědecké práce, hodnocení, kritického posuzování a tvůrčího využívání nových poznatků vědeckého bádání. Obsah státní doktorské zkoušky vychází zejména ze zaměření doktorského studijního programu a individuálního studijního plánu doktoranda.
2. Požadavky na vědeckou a publikační činnost nutnou k akceptování žádosti k vykonání státní doktorské zkoušky stanoví oborová rada příslušného studijního oboru. Požadavky jsou uvedeny v příloze 3 této směrnice.
3. Přihlášku ke státní doktorské zkoušce může doktorand podat po řádném splnění všech požadavků stanovených individuálním studijním plánem.  Podává ji s písemným doporučením školitele a školícího pracoviště děkanovi prostřednictvím oddělení pro vědeckovýzkumnou činnost spolu s dalšími požadovanými dokumenty:

• žádost o vykonání SDZ (Příloha 1),
• odbornou práci v písemné a v elektronické podobě v min. rozsahu 20 stran  - písemně 5x (odborná práce obsahuje přehled současného stavu poznatků o daném tématu, náčrt teoretických základů jeho budoucího řešení a analýzu metodického způsobu řešení dané problematiky,
• strukturovaný životopis,
• výkaz o studiu,
• hodnocení doktoranda školitelem,
• stanovisko školícího pracoviště,
• návrh školitele na 3 tematické okruhy ke SDZ.

4. Termíny, ke kterým se podávají přihlášky ke státní doktorské zkoušce, jsou každoročně stanoveny v harmonogramu akademického roku pro doktorský studijní program.
5. Členy zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku a jejího předsedu jmenuje děkan na návrh oborové rady tak, aby měla zpravidla pět členů.
6. Předseda komise nebo děkan na jeho návrh jmenuje jednoho oponenta odborné práce.
7. Oponent je povinen odevzdat předsedovi komise oponentní posudek a vrátit dizertační práci nejpozději do 1 měsíce, nebo oznámit předsedovi komise do 14 dnů ode dne doručení jmenování  oponentem, že posudek nemůže vypracovat. V odůvodněných případech, kdy oponent nemůže vypracovat posudek do jednoho měsíce, může předseda komise po dohodě
   s oponentem tento termín prodloužit. Pokud oponent neodevzdá posudek v uvedené lhůtě ani po připomenutí a uplynutí další přiměřené lhůty nebo po oznámení, že posudek nemůže vypracovat, jmenuje předseda komise nového oponenta.
8. Děkan na návrh předsedy zkušební komise stanoví termín státní doktorské zkoušky tak,
   aby se konala nejpozději do tří měsíců od přijetí přihlášky.
9. Místo a dobu konání státní doktorské zkoušky oznámí předseda komise studentovi a členům komise nejpozději 2 týdny před termínem konání.
10. Nejpozději jeden týden před termínem konání seznámí předseda komise doktoranda také s posudkem oponenta.
11. V případě, že oponent práci nedoporučí k obhajobě, je jeho přítomnost u státní doktorské zkoušky nutná. Pakliže se oponent nemůže dostavit v termínu stanoveném pro SDZ, určí předseda komise termín nový.
12. V případě negativního posudku oponenta může doktorand požádat písemně děkana o odklad termínu SDZ a zapracování připomínek oponenta do odborné práce.
13. Průběh státní doktorské zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné. Průběh zahrnuje prezentaci odborné práce (tzn. vyložení základních myšlenek, metod zpracování a předpokládaných výsledků budoucí dizertační práce) a vědeckou rozpravu s doktorandem v rámci předmětů stanovených jako součást SDZ.
14. Zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku jedná o hodnocení výsledku na neveřejném zasedání, kterého se může účastnit i oponent, a o klasifikaci se usnáší většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. O výsledku rozhoduje komise tajným hlasováním, výsledek státní doktorské zkoušky se hodnotí klasifikačními stupni „vyhověl“ nebo „nevyhověl“. Komise je způsobilá rozhodnout, jsou-li přítomny alespoň dvě třetiny všech členů.
15. Pokud se doktorand ke státní doktorské zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost nejpozději
    do pěti pracovních dnů uspokojivě neomluví, je hodnocen klasifikací „nevyhověl“.
16. V případě klasifikace „nevyhověl“ má doktorand právo státní doktorskou zkoušku jednou opakovat, nejdříve však za šest měsíců, nejpozději pak do jednoho roku od data neúspěšného konání státní doktorské zkoušky.
17. O státní doktorské zkoušce a jejím výsledku je veden zápis, v jehož závěru uvede komise svoje doporučení, příp. návrh na úpravu názvu dizertační práce. Bezprostředně po zasedání zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku oznámí veřejně její předseda výsledek státní doktorské zkoušky doktorandovi.
18. Po úspěšném vykonání státní doktorské zkoušky vydá fakulta doktorandovi protokol o státní doktorské zkoušce podepsaný děkanem.

Článek 6
Dizertační práce a její obhajoba

1. Dizertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého úkolu. Musí být uspořádána tak, aby obsahovala:

• současný stav problému, který je jejím předmětem,
• cíl řešeného vědeckého úkolu,
• zvolené metody zkoumání,
• výsledky s důrazem na nové poznatky.

V dizertační práci musí být přesně a konkrétně uvedena použitá literatura a jiné prameny, jichž doktorand v práci použil.

2. Součástí dizertační práce jsou doktorandem vypracované teze s přehledem publikační činnosti doktoranda, která se vztahuje k tématu dizertační práce. Teze obsahují ve stručné formě základní myšlenky, metody, výsledky a závěry dizertační práce v rozsahu 20 normovaných tiskových stran formátu A5.
3. K obhajobě dizertační práce se může doktorand přihlásit po úspěšném vykonání státní doktorské zkoušky.
4. Požadavky na vědeckou a publikační činnost nutnou k obhajobě disertační práce stanoví oborová rada studijního oboru. Požadavky jsou uvedeny v příloze 3. této směrnice.
5. Termíny, ke kterým se podávají přihlášky k obhajobě dizertační práce, jsou každoročně stanoveny v harmonogramu akademického roku.
6. Přihlášku k obhajobě disertační práce (Příloha 2) podává doktorand děkanovi prostřednictvím Oddělení pro vědeckovýzkumnou činnost, spolu s dalšími požadovanými dokumenty.

• 5 výtisků dizertační práce a jednou v elektronické podobě,
• 5 výtisků tezí dizertační práce v českém jazyce, 5 výtisků tezí dizertační práce v anglickém jazyce a jednou v elektronické podobě (v případě, že je dizertační práce psána v anglickém jazyce, předkládají se teze pouze v AJ),
• odborný životopis,
• hodnocení školitele,
• stanovisko školícího pracoviště,
• seznam publikovaných a nepublikovaných vědeckých prací, případné ohlasy na  publikace a citace a další odborné aktivity.

7. Nemá-li přihláška všechny požadované náležitosti a doktorand vady na výzvu do 30 dnů neodstraní, děkan řízení k obhajobě dizertační práce zastaví.
8. Pokud doktorand splní náležitosti uvedené v odst. 6), jmenuje děkan zkušební komisi
   pro obhajobu dizertační práce, která je nejméně pětičlenná. Předsedu a členy komise jmenuje
   na návrh příslušné oborové rady z jejích členů, odborníků z  vysokých škol, vědeckých pracovišť
   a významných odborníků z praxe. Alespoň tři pětiny členů komise musí být vysokoškolskými profesory nebo docenty. Počet členů komise z akademické obce univerzity nesmí překročit tři pětiny.
9. Předseda komise nebo děkan na jeho návrh jmenuje, po projednání se členy komise, nejméně dva oponenty dizertační práce z odborníků v daném oboru. Alespoň jeden z oponentů musí být vysokoškolským profesorem nebo docentem. Maximálně jeden z oponentů může být členem akademické obce univerzity. Oponentem nelze jmenovat školitele, vedoucího školícího pracoviště a akademického pracovníka, který se na zpracování dizertační práce jakkoliv podílel. Oponentům je zaslán jeden exemplář dizertační práce, společně s jejich jmenováním, nejpozději do jednoho měsíce od zahájení řízení k obhajobě dizertační práce. Oponenti jsou zpravidla jmenováni i členy zkušební komise pro obhajobu dizertační práce.
10. Oponent je povinen odevzdat předsedovi komise oponentní posudek a vrátit dizertační práci nejpozději do 1 měsíce, nebo oznámit předsedovi komise do 14 dnů ode dne doručení jmenování  oponentem, že posudek nemůže vypracovat. V odůvodněných případech,
    kdy oponent nemůže vypracovat posudek do jednoho měsíce, může předseda komise po dohodě s oponentem tento termín prodloužit. Pokud oponent neodevzdá posudek v uvedené lhůtě ani po připomenutí a uplynutí další přiměřené lhůty nebo po oznámení, že posudek nemůže vypracovat, jmenuje předseda komise nového oponenta.
11. Oponentní posudek má obsahovat objektivní a kritický rozbor předností a nedostatků dizertační práce. Oponent hodnotí dizertační práci podle stavu rozvoje vědního oboru v době podání žádosti. Oponent se v posudku vyjádří:

• k aktuálnosti daného tématu,
• ke zvoleným metodám zpracování,
• zda práce splnila sledovaný cíl,
• k výsledkům dizertační práce s uvedením, zda a jaké nové poznatky přinesla,
• k významu pro praxi nebo rozvoj vědy,
• zda dizertační práce splňuje podmínky tvůrčí vědecké práce pro udělení titulu Ph.D.

12. Předseda komise seznámí doktoranda a jeho školitele nejpozději týden před obhajobou dizertační práce s obsahem oponentních posudků jednotlivých oponentů. V případě negativního hodnocení dizertační práce dvěma oponenty stanoví na návrh předsedy komise děkan nový termín pro předložení přepracované dizertační práce.
13. Děkan na základě návrhu předsedy komise stanoví termín obhajoby, dobu a místo konání obhajoby. Tato informace je zveřejněna na úřední desce univerzity a současně je písemně sdělena členům komise, oponentům, školiteli a doktorandovi. Veřejnosti je dizertační práce poskytnuta k nahlédnutí na oddělení pro vědeckovýzkumnou činnost a eventuální stanoviska
    je možné podávat v písemné neanonymní podobě v termínu nejpozději tři dny před konáním obhajoby nebo ústní formou v rámci odborné diskuze v průběhu obhajoby.
14. Komise dbá na to, aby se obhajoba konala nejpozději do 6 měsíců ode dne podání žádosti, doložené všemi doklady a splňující stanovené náležitosti a podmínky obhajoby.
15. Obhajoba dizertační práce je veřejná. Průběh obhajoby řídí předseda komise, nebo v jeho nepřítomnosti předsedou pověřený člen komise.
16. Při obhajobě dizertační práce je účast oponentů povinná. Nemůže-li se některý z oponentů obhajoby zúčastnit, může obhajoba proběhnout za podmínky, že nepřítomný oponent podal kladný oponentní posudek a nadpoloviční většina přítomných členů komise s obhajobou souhlasí. Obhajoby se musí zúčastnit alespoň jeden oponent.
17. V jednom dni mohou proběhnout na zasedání komise nejvýše dvě obhajoby dizertačních prací.
18. Obhajoba dizertační práce má zpravidla následující průběh:

• předsedající zahájí obhajobu, představí doktoranda, sdělí téma dizertační práce a seznámí členy komise s přehledem jeho publikovaných výsledků vědeckých prací nebo jím vytvořených inženýrských děl a se všemi písemnými podáními týkajícími se dizertační práce,
• doktorand vyloží podstatný obsah a hlavní výsledky své dizertační práce,
• oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků, za nepřítomné oponenty přečte posudek v plném znění předseda komise,
• doktorandovi je dána možnost se vyjádřit k předneseným materiálům, zejména zaujmout stanovisko k posudkům oponentů, k námitkám, připomínkám a dotazům a možnost doplnit další informace ke své dosavadní vědecké činnosti,
• poté předsedající zahájí diskuzi, které se mohou zúčastnit všichni přítomní.

19. Doktorand může svoji žádost o obhajobu dizertační práce vzít zpět až do zahájení neveřejného zasedání komise. V takovém případě předseda komise vrátí doktorandovi všechny předložené dokumenty a navrhne děkanovi řízení k obhajobě zastavit.
20. Na neveřejném zasedání komise, kterého se mohou účastnit i oponenti, se vyhodnotí obsah
    a úroveň dizertační práce, připomínky oponentů v oponentních posudcích a odborná úroveň vyjádření doktoranda k oponentním posudkům a k připomínkám v průběhu obhajoby.
    O výsledku obhajoby dizertační práce rozhoduje komise tajným hlasováním. Výsledek obhajoby se hodnotí klasifikačními stupni „vyhověl“ nebo „nevyhověl“. Komise je způsobilá rozhodnout, jsou-li přítomny alespoň dvě třetiny všech členů. Dizertační práce je obhájena, pokud nadpoloviční většina přítomných členů komise hlasovala pro výsledek obhajoby dizertační práce „vyhověl“.
21. Předseda komise oznámí doktorandovi výsledek obhajoby dizertační práce veřejně. Písemné vyhotovení rozhodnutí o výsledku obhajoby dizertační práce musí být doktorandovi doručeno
     do vlastních rukou, nejpozději do 30 dnů. Není-li toto doručení možné, je náhradním doručením oznámení rozhodnutí o výsledku obhajoby dizertační práce na úřední desce univerzity.
22. Pokud se doktorand k obhajobě dizertační práce nedostaví, aniž by se uspokojivě omluvil nejpozději do pěti pracovních dnů, je hodnocen klasifikací „nevyhověl“.
23. Pokud doktorand při obhajobě dizertační práce nevyhověl, má právo podat novou přihlášku k obhajobě dizertační práce nejdříve za šest měsíců, nejpozději do jednoho roku. Obhajobu dizertační práce lze opakovat pouze jednou.
24. O obhajobě dizertační práce je veden protokol, jehož přílohou jsou posudky oponentů
    a závěry komise.

1. O udělení akademicko-vědeckého titulu "doktor", zkratka "Ph.D." rozhodne děkan DFJP
   po úspěšném obhájení dizertační práce, obdržení zápisu o obhajobě a spisového materiálu předloženého oddělením pro vědeckovýzkumnou činnost DFJP a po posouzení, zda byly splněny všechny podmínky stanovené zákonem, statutem Univerzity Pardubice, statutem DFJP
   a Studijním a zkušebním řádem Univerzity Pardubice.
2. Diplom s uvedením oboru doktorského studia a názvu dizertační práce obdrží absolvent doktorského studia na slavnostní promoci. Datum doktorské promoce je uvedeno jako rektorské volno v harmonogramu běžného akademického roku na DFJP.
3. Promoce doktoranda je aktem deklarativním. Konstitutivním aktem je rozhodnutí děkana DFJP podle čl. 7 odst.1.

Doktorské studium se ukončuje:

• úspěšnou obhajobou dizertační práce,
• odůvodněným písemným rozhodnutím děkana fakulty pro nesplnění podstatné povinnosti studenta  DSP (neplnění zkoušek, nevykonání státní doktorské zkoušky
• v termínu, neobhájení dizertační práce v termínu),
• na vlastní písemnou žádost studenta doktorského studia,
• při nesplnění podmínek daných tímto předpisem.

1. Studentovi prezenční formy studia je poskytováno stipendium ve smyslu platných předpisů
   a podle finančních možností fakulty. Stipendium se vyplácí po dobu dvanácti měsíců v roce. Prezenční forma studia, po kterou je vypláceno stipendium, může však trvat pouze
   po standardní dobu studia, tzn. první 3 roky od jeho zahájení, dobu přerušení studia
   v to nepočítaje.
2. Výše stipendia je diferencována, podmínky pro výpočet stipendií jsou stanoveny a oznámeny
   ve zvláštní směrnici vždy před začátkem nového akademického roku.
3. Za mimořádné studijní a vědecké výsledky může děkan studentovi přiznat jednorázově, popř. opakovaně mimořádné stipendium. Postup v případě přiznávání stipendií stanovuje aktuální Stipendijní řád Univerzity Pardubice.

1. Studenti v doktorském studijním programu studující v českém jazyce nemají povinnost hradit poplatky za studium.
2. Výši poplatků v doktorském studijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce stanoví každý rok směrnice o přijímacím řízení.

Zrušuje se Směrnice č. 32/2009 Prováděcí předpis k organizaci doktorského studia na Dopravní fakultě Jana Pernera.

V Pardubicích dne 4. prosince 2015

Součástí této směrnice je:

Příloha 1 - Žádost o vykonání SDZ

Příloha 2 - Přihláška k obhajobě dizertační práce

Příloha 3 - Směrnice č. 30/2015: „Požadavky na vědeckou a publikační činnost nutnou k akceptování žádosti k vykonání státní doktorské zkoušky a k obhajobě disertační práce.“